pondělí 30. ledna 2012

Mrkev v duši


Špatné počasí má za následek špatné nálady. Je tedy potřeba hledat cesty, jak z toho ven. Jedna z mých oblíbených "Zoufalých manželek" řeší své problémy vařením. Proč by to nemohlo platit i pro mě?
Chce to něco barevného. Ideálně žlutého nebo oranžového, ať mám slunce nejdřív  na talíři a pak i v duši :-)
Curry neholduju. Co takhle mrkev. Spousta mrkve, spousta karotenu, spousta slunce. Hledám jídlo, které je plné mrkve. Mám ho! Díky, pane Cuketko. Zkusím to Vaše Carrotto! (čti karotkové/mrkvové rizotto).
Takže umyji si mrkvu a cibulu. (Není to návod pro degeny, ale líbila se mi ta fotka :-))


Dál rýže, víno, parmazán, a taky vývar, sůl, pepř a nějaká ta lebeda.


Mrkev je potřeba připravit na 3x. Na 4 plotýnkách najednou jsem ještě nevařila. Začínám se cítit jak borka :-)

1. Jako mrvové pyré nakonec na zahuštění (jen mrkev, kus byliny, voda a pak šťouchadlo). Plotýnka vlevo dole. Přidáváme až když má rizoto správnou konzistenci a je odstaveno.
2. Samotné rizoto, tzn. mrkev, cibule lehce restnu na másle, přidám rýži, pak víno a pak už jen zalévám vývar, dokud je třeba. Plotýnka vpravo dole (za ní vývar!- sry z kostky, jsem taky jen žena :-)
3. Pomalu pečená mrkev- máslo, mrkev a další větvička zeleně. Nechávám ji hodinku jen tak povalovat, občas otočím, aby byla pěkně rovnoměrně opálená.


A jak to dopadlo? Přesně jak Cuketka sliboval. Bylo to všechno oranžové, ulepené, sladké a mrkvové. Přesně tak, jak jsem si to představovala. Mňam.




Ovšem ta pomalu pečená mrkvička. Láska na první ochutnání.
Kdybyste také dostali chuť na oranžové sevření a nepochopili kachní postup, zde lépe a radostněji: Carrotto! Cuketka.

Žádné komentáře:

Okomentovat